|
|
Církev Posledního zákona v konfliktu s většinovou společností
Ludvík, Jakub ; Vojtíšek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Štampach, Ivan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá konfliktem mezi ruským novým náboženským hnutím církve Posledního zákona a většinovou společností. V textu byla využita osmi bodová rámcová koncepce rovin konfliktů mezi novými náboženskými hnutími a obklopující společností, kterou původně vypracoval Zdeněk Vojtíšek. Tento koncept zde byl doplněn o jednu novou úroveň napětí, tedy o konflikt mezi samotnými novými náboženskými společenstvími. Základní cíl práce byl naplněn. Tím bylo popsání rovin napětí z obou stran jeho účastníků, tedy ze strany vissarionitů i většinové společnosti. K pohledu zástupců hnutí nám zde dopomohly hloubkové rozhovory se samotnými členy tohoto ruského společenství. V textu se také podařilo ověřit funkčnost a použitelnost zmíněného konceptu Zdeňka Vojtíška. Práce byla také doplněna o analytické závěry a předpoklady dalšího vývoje života hnutí.
|
|
| |
|
|
Brainwashing a nová náboženská hnutí
Madarová, Sara ; Vojtíšek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kostičová, Zuzana (oponent)
Nová náboženská hnutí a brainwashing by se dala rozdělit do dvou pomyslných oddílů. První oddíl je více odborný a obecný, snažím se v něm všestranně vysvětlit pojem brainwashing z různých úhlů pohledu, které jsem si zvolila. Popisuji jej v několika kapitolách od samotného vzniku pojmu přes j až po jeho užití ve veřejném životě, tedy nejen v médiích, reklamě firemní kultuře, ale i dalších oblastech sociálního života. Tato kapitola by měla upozornit na časté užívání tohoto pojmu bez uvědomování si, jak moc je zatížen. zpracováním primárně knihy Teda Patricka a Toma Dulacka o deprogramování, které bylo vytvořeno jako reakce na údajné vymývání mozků bezbranných členů novými náboženskými hnutími. Vysvětluji stanoviska Teda Patrika a snažím se na ně nezaujatě reagovat a objasňovat je. Předposlední, více narativní kapitola představuje mou snahu podat čtenáři základní vysvětlení a typologizaci nových náboženských hnutí, které mělo . Navazující část práce má za cíl objasnit opoziční stanoviska vůči ovým náboženským hnutím. Věnuji se zde nejen antikultovním hnutím ale i vnímání médií, většinov společnosti či roli státu. názoru je tento úsek práce velmi důležitý, neboť zaujímám stanovisko, že samotný brainwashig a jeho ledabylé užívání je nástrojem v oti novým náboženským hnutím závěrečn se snažím zužitkovat veškeré...
|
|
|
Interakce anabaptistických komunit v USA a Kanadě s většinovou společností
Kolářová, Kristýna ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tématem této bakalářské práce je interakce anabaptistických komunit s většinovou společností. Pro tento účel byly vybrány tři největší komunity žijící na území Spojených států amerických a Kanady - amišové, mennonité a hutterité. Tyto komunity, ač mají stejný původ v reformaci v šestnáctém století, se v mnohých aspektech výrazně liší. Práce se bude věnovat zejména jejich interakci se společností, jelikož jsou zastánci izolace od vnějšího "zkaženého" světa. Absolutní izolace je však nereálná, a proto práce zkoumá, v kterých oblastech a v jaké míře k interakci s okolní společností dochází. To je hlavním předmětem této práce. Pro lepší zobrazení interakce v různých oblastech života je ústřední část práce rozdělena do čtyř kapitol, podle oblastí, ve kterých, dle názoru autorky, dochází k interakci nejvíce a nejčastěji. V každé kapitole jsou dané komunity podrobeny komparaci. V závěru práce jsou zhodnoceny dosažené výsledky výzkumu. Tedy, že v největší geografické izolaci žijí hutterité, díky tomu je jim poskytnuta vetší volnost uvnitř komunity například v oblastech technologií a vzdělaní. Nejvyšší stupeň kontroly vnějšího vlivu mají amišové, u kterých přísným pravidlům podléhá téměř každý aspekt života, jelikož je nelze izolovat geograficky, protože žijí v těsné blízkosti nečlenů. Výjimkou je období...
|
|
| |
|
|
Problémy integrace romské menšiny
JAROŠOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá negativními trendy, s nimiž se potýká romská menšina. Teoretická část představuje problémy značné části Romů v České republice, a to především v oblastech zaměstnanosti, bydlení, vzdělávání, sociálních služeb a sociálně patologických jevů. Zvláštní pozornost věnuji strategiím integrace. Praktická část mapuje osobní zkušenosti vybraných respondentů s problémy ve výše definovaných oblastech, které brání úspěšné integraci. V závěru srovnávám výsledky vlastního výzkumu se strategiemi, jež by nastartovaly pozitivní změny vedoucí k postupnému odstraňování rozdílů, napětí a nedorozumění mezi Romy a většinovou populací.
|
host ::
RSS.